(Martin HŮRKA, Dávné tajemství kostela sv. Havla, Zpravodaj OÚ Vykáň, 2013, prosinec, s. 12)
Nedávno objevená smlouva uzavřená před 500 lety mezi obcemi Vykáň a Kozovazy nám poodhaluje zajímavou okolnost z historie vykáňského kostela. Text úmluvy z roku 1511 ohledně dvou kusů pozemků ležících u Kozovaz současně obsahuje dosud nejstarší známou zmínku o vykáňském kostele. Odcitujme si nyní většinu z onoho starého textu:
„…kus jeden leží pod cestou vedle struhy, kteroužto cestou jezdí Vykáňští do mlejna do Kozovaz, a počítá se ten kus obce od mezníka, kterýž dělí louku Maškovu a tu obec vykáňskou, a tak nahoru proti vodě až do té louky, kterouž nyní Hurt z Vykáně drží, a druhý kus málo vejš proti Prnošový louce a dáleji k mezníku, kterýž dělí dědinu nebožtíka Sluštického od loučky Hurtovy z Vykáně a Říhovy z Kozovaz. Stala jest se taková smlouva mezi těmi obcemi, to tuto Vykáňskými a Kozovazskými, že jsou Vykáňští ty dva kusy obce své pustili Kozovazským k držení [a] k užívání mocně i všelijak budoucně jim v tom žádné překážky nečiníce, ani potomci vykáňští potomkům kozovazským. Tu sobě již nic nezůstavivše, nižádného práva ani spravedlnosti, a to s volí pána Jeho Milosti. A Kozovazští za to mají do Vykáně kostelu S[va]t[éh]o Jiří vždycky na budoucí časy při svátcích velikonočních jednou v rok XII d[enárů] č[eských] platiti a vydávati. …“
Údaj o kostelu sv. Jiří není překlep, lépe řečeno přepsání, ani zlomyslnost dávného autora register rychty mochovské, což dokládají další prameny. Roku 1605 v knize farních důchodů pražského arcibiskupství se k Vykáni píše: „Kostela založení S[vatéh]o Jiří, posvěcení [mají] s břístevským. To záduší j[es]t filialis břístevskýho záduší…“. Známe ještě jednu, poslední zmínku o kostelu sv. Jiří ve Vykáni, která nám zároveň odhaluje, proč došlo k přesvěcení a přijetí nového patrona místního chrámu. V Soupisu poddaných podle víry z roku 1651 se dozvídáme, že ve Vykáni „…jest kostel spálený, založení sv. Jiří. Nebýval tu žádný farář, nýbrž ze vsi Bříství kněz přisluhoval. Co by k záduší přináleželo, nejsouce pamětníků ani register, věděti se nemůže.“ Zápis byl sepsán tři léta po skončení třicetileté války (o této válce je psáno již v červencovém Zpravodaji 2012). Důvodem pro přesvěcení kostela byla tedy evidentně zkáza chrámu během válečného běsnění. O dvacet let později již prameny zmiňují kostel sv. Havla, oprava a přijetí nového patrona tedy proběhla buď ještě v 50. nebo nejpozději 60. letech 17. století.
Prameny a literatura:
- Národní archiv, Archiv pražského arcibiskupství, sign. B 41/5, Liber proventuum parochialium IV, č. 173.
- Státní oblastní archiv v Praze, fond VS Brandýs nad Labem, inv. č. 5722, sign. F 134, Registra gruntovní rychty mochovské (1567–1630), fol. 159b.
- HŮRKA M.: Kostel sv. Havla ve Vykáni a jeho původní zasvěcení svatému Jiří. Vlastivědný zpravodaj Polabí, 2012, roč. 43, s. 4-11.
- KLÍMOVÁ, H. (ed.): Soupis poddaných podle víry z roku 1651 (Kouřimsko), Praha 1997, s. 139.
