(Martin HŮRKA, Křížek v parčíku před školou, Vyšehořovicko, 2012, roč. 3, č. 2, s. 12)
V dubnu a květnu 2012 byl opraven pseudogotický křížek v parčíku před školou. Jedná se o zdejší památku druhé poloviny 19. století, která během posledních dvou let velmi utrpěla – popraskala a rozpadla se její vrcholová část. Nyní je vše opět slepeno a zevnitř vyztuženo kovovými trny. Doufejme, že ještě dlouho bude zdobit naši ves a připomínat nám um kameníků, kteří v okolních vsích i samotných Vyšehořovicích po staletí pracovali. Na přelomu 19. a 20. století se zde kamenictvím stále živila velká část obyvatelstva, poté nastal úpadek a dnes už místní kameníci vymizeli z naší paměti. Za povšimnutí stojí, že náš pískovcový křížek má svého vzdáleného „bratrance“ u Toušeně. Ten toušeňský byl postaven roku 1874, což nám pomůže při úvahách o stáří a souvislostech vyšehořovického křížku. Současný kříž, jak již řečeno, pochází z 2. poloviny 19. století, ale již v dobách starších na stejném místě stál jeho předchůdce. Vidíme ho na nejstarších dochovaných mapách z druhé poloviny 18. století, ale máme i starší písemné zmínky o panských polích ležících „za křížem“ (rok 1693) [Desky zemské] či „u kříže mezi nehvizdskými cestami“ (rok 1713) [Tereziánský katastr]. Jak původní kříž vypadal, nelze říci. Mohl být dřevěný, ale vzhledem ke kamenické tradici naší vsi a snadné dostupnosti kvalitního kamene není vyloučen ani kříž kamenný.
Prameny a literatura:
- Národní archiv, fond Desky zemské, sign. DZV 32, 6. trhový kvatern odhadů lvové barvy (1692-1694), fol.F 29.
- Národní archiv, fond Tereziánský katastr, Panství Kounice, inv. č. 1499, Nro 2.
- Státní oblastní archiv v Praze, fond VS Kounice, inv. č. 300, Mapa Vyšehořovic vytvořená Karlem Rutzinským, 1779.
- Městské muzeum v Čelákovicích, inv. č. H 13789, Mapa Vyšehořovic se zvýrazněním církevních majetků, po 1779.
