(Martin HŮRKA, Lokalizace zápské tvrze, Naše Polabí, 2019, č. 1, s. 8)
Zápy se nacházejí v oblasti s nadprůměrnou hustotou středověkých tvrzí. Jan Žižka se již před delší dobou pokusil tato vesnická feudální sídla zrevidovat (Žižka, 1978). V oblasti východně od Prahy vymezené řekami Vltava, Labe a Sázava s přibližnou východní hranicí za Českým Brodem napočítal více než 150 tvrzí (v průměru prakticky v každé druhé vsi jedna, přičemž v některých vesnicích existovaly i tvrze dvě). Potíž u většiny těchto objektů je s jejich dochováním. J. Žižka relativně dobře dochovaných tvrzí (alespoň s jednou stojící budovou) napočítal jen přibližně 20, naproti tomu u cca 30 tvrzí se v terénu nedochovaly žádné okem pozorovatelné stopy zdiv. Mezi takové tvrze lze považovat i tu, která stála v obci Zápy.
Nestor bádání o českých hradech a tvrzích August Sedláček vyslovil domněnku, že zápská tvrz stála na skalnatém ostrohu u kostela sv. Jakuba Staršího (Sedláček, 1927). To regionální historik Justin Václav Prášek, lépe obeznámený s místními prameny, podrobným bádáním v pozemkových knihách a urbářích bezpečně určil, že tvrz v Zápech stála naopak dole v údolí „v jižní části městečka na rovině při levém břehu potůčka“ na parcele dnešního čp. 19 (Prášek, 1913). Tvrz jako panské sídlo využíval ještě Mikuláš Bryknar z Brukštejna, který roku 1586 Zápy i s tvrzí a dalším příslušenstvím prodal brandýskému panství. Následně, především za třicetileté války (1618-1648), areál velmi zchátral. Tři roky po konci války však byla její podoba ještě zachycena v urbáři brandýského panství (1651): „Kterážto tvrz jest způsobem vokrouhlým vystavená. Bývalo v ní pokojův, světnic a komor k bydlení dostatek, marštale klenutý, sklepy podzemní 4. Příkopem [je] vůkol obhražená, v kterémžto toliko tráva roste“.(1) Prášek popisuje i poválečný stav, kdy v tvrzi roku 1670 byla zřízena prachovna na výrobu střelného prachu pro vojenské účely. V první polovině 18. století areál sloužil jako fořtovna (hájenka). Tehdy z bývalé tvrze stály již jen „staré sklepy a bašta na straně východní při potoce“. Fořt Jan Stohl si u těchto pozůstatků postavil obytné stavení (Prášek, 1913).
Běžně známé mapové podklady, tj. především vojenská mapování (18. – 19. století), stabilní katastr (1841) či mladší mapy, žádné relikty panského sídla již nezobrazují. Nyní se ovšem podařilo dohledat mapu z roku 1777, na níž je v předpokládaném prostoru vyobrazena „bašta“ kruhového půdorysu.(2) Jen pro doplnění – na téže mapě lze západně proti toku potoka vidět obdobně znázorněnou baštu u tvrze v sousedním Ostrově. V Zápech zakreslená věž nemusela v době vzniku mapy být jediným pozůstatkem po zdejší tvrzi. „Podezřelé“ jsou z tohoto hlediska dva objekty. Za prvé především budova, která je na věž nalepena a částečně ji obepíná. Z mapy ovšem nelze určit, zda-li tento objekt nebyl k věži přistavěn až v době provozu prachárny nebo myslivny. Druhým potenciálním pozůstatkem tvrze by mohl být západně zakreslený nepravidelný čtverec, který ve svém severovýchodním rohu nasedá na trakt půdorysu písmene „L“, který je evidentně onou chalupou vystavěnou hajným Stohlem. Bez dalšího (především archeologického) studia není možné tato hypotetická spojení s původní tvrzí prokázat.
Závěrem se lze pokusit přenést polohu tvrze (její věže) do dnešních katastrálních map. Z porovnání vyplývá, že zápskou tvrz můžeme hledat jižně či mírně jihovýchodně od současného domu čp. 19, v jeho bezprostřední blízkosti, a to přibližně uprostřed zahrady parcelní číslo 119.
Vysvětlivky ke kružnicím zaneseným autorem do mapy z roku 1777:
1 – areál panské tvrze
2 – areál panského mlýna
3 – areál kostela
Prameny a literatura:
(1) Státní oblastní archiv v Praze, Velkostatek Brandýs n. L., inv. č. 5931, Urbář panství Brandýs n. L. (1651), viz též digitální verze na ebadatelna.soapraha.cz.
(2) Státní oblastní archiv v Praze, Velkostatek Brandýs n. L., inv. č. 3659, Mapa Záp a Ostrova (1777).
PRÁŠEK, Justin Václav. Brandejs nad Labem: Město, panství i okres – díl 3. Brandýs nad Labem: nákladem fondu samosprávného okresu Brandejského, 1913, 13, 28.
SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého – díl 15. Praha: Šolc a Šimáček, 1927, 171n.
ŽIŽKA, Jan. Drobné feudální sídlo ve východním okolí Prahy. Architektura ČSR 37. Praha: BAPS, 1978, 37 (6-7), 307n.
